Generace svobody
Průzkum mapuje postoje a názory mladých Čechů narozených po roce 1989.
Průzkum kromě nových informací o Češích ve věku 18 až 30 let přináší i srovnání se staršími průzkumy zaměřenými na celou českou populaci a Evropu. Respondenti byli také rozděleni do čtyř názorových skupin a bylo jim přiřazeno procentuální zastoupení v populaci.
Mají starost o životní prostředí, zajímá je, odkud pochází informace v médiích, čtyři pětiny z nich považují za důležitou účast ve volbách a oproti svým rodičům jsou tolerantnější k přistěhovalcům. Narodili se po roce 1989 a jde o první generaci, která dospěla ve světě neomezených možností. Průzkum zjišťoval, jaká je generace, pro kterou naši rodiče a prarodiče vybojovali před 30 lety svobodu, a v čem se od těch předchozích liší. – Chtěli jsme zjistit, jaká je naše generace doopravdy. Často se o ní mluví v médiích, ve společnosti panují předsudky, které ale možná nejsou úplně pravdivé. Výročí 30 let po Sametové revoluci navíc představuje vhodný moment ke zmapování názorů a hodnot celé generace, o které se tolik mluví, ale tak málo ví.
Pro většinu (87 %) mladých lidí ve věku 18-30 let je klíčová možnost svobodně cestovat do zahraničí. Pouze minimum to nevidí jako důležité. Pracovní nabídka by byla motivací pro přestěhování do zahraničí pro 45 % mladých respondentů. Důležitost možnosti vycestovat vnímají více lidé s vyšším vzděláním, ochotu přestěhovat se kvůli pracovní nabídce do zahraničí deklarují ve větší míře mladší lidé (18-24 let), pravděpodobně proto, že v tomto věku ještě nemívají závazky, které by je v tomto ohledu omezovaly.
Více občanem světa než občanem konkrétního státu se cítí přibližně čtvrtina (26 %) dotázaných. Naopak 42 % s tím nesouhlasí a spíše se vztahují k příslušnému státu. Pocit světoobčanství, spíše než identifikace s konkrétním státem, je bližší mužům a mladším respondentů ve věku 18-24 let, kteří ještě studují. Při srovnání s mladou generací 18-30 let z jiných evropských zemí vidíme, že názorové rozdělení české generace je ve velké míře podobné. Stejně tak při srovnání názorového rozložení s celkovou populací ČR vidíme, že se tato generace zásadněji neliší.
V názorech na otázku přistěhovalectví není mladá generace příliš jednotná. Přistěhovalce jako ekonomickou hrozbu vnímá 38 % dotázaných, kteří se obávají, že tito cizinci berou práci lidem z ČR. Naopak 39 % je jako hrozbu v pracovní oblasti nevnímá. Názorově rozdělení jsou mladí i v případě umožnění trvalého pobytu v ČR lidem z jiných zemí. Zatímco 36 % by dlouhodobý pobyt umožnilo, třetina je proti. Protiimigrační postoje (nesouhlas s výrokem „Lidem z jiných zemí by mělo být umožněno přijít a trvale žít v naší zemi, pokud chtějí.“ a souhlas s výrokem „Přistěhovalci berou práci lidem, kteří se narodili v České republice.“) zastávají častěji ženy a lidé s nižším vzděláním. Z hlediska volebních preferencí jsou to hlavně voliči SPD, naopak otevřenější jsou voliči TOP 09, Pirátů nebo Zelených.
Pokud bychom názory na to, zda jsou přistěhovalci ohrožením pro pracovní uplatnění obyvatel ČR porovnali, vidíme, že celková populace ČR je v tomto ohledu daleko více vyhraněná, než je tomu u mladé generace 18-30 let jak v ČR, tak v jiných zemích Evropy (69 % populace ČR ku 38 % generace 18-30 let).
Sběr dat byl realizován agenturou Median, s.r.o. v časovém rozmezí od 15. do 30. srpna 2019 na vzorku 1007 respondentů ve věku 18 až 30 let. Dotazování proběhlo prostřednictvím online panelu a vzorek respondentů je reprezentativní podle základních sociodemografických proměnných.
Napsali o Generaci Svobody
Partneři iniciativy
Recent Comments